středa 16. února 2011

Ironkap a Robosean

Dnes se vrátím k výčtu vlastností superhrdiny a představím dalšího člena superteamu. Je jím Robosean.
Sean je na první pohled normální člověk. Nevykazuje přehnané známky superhrdinství. To znamená, že nenosí lesklé oděvy, flitry, helmy ani jiné módní vychytávky. Pravda jeden čas nosil hrdě kabelku a hrdě ji hájil se slovy, že je to pánská taška. Se Seanem mě seznámil most legendary Kuba Musílek aka ten co kope do ježků. Díky Kubovi a Seanovi jsem potkal velmi zajímavé lidi. Jsou si svým způsobem všichni podobní. Všichni jsou začínající nebo pokročilí alkoholici a zároveň jsem díky Seanovi poznal první dámu, která má poteciál být superhrdinka.

Zatím tento článek vypadá jako nějaká má zpověď, ale proč to píšu? Jestliže superhrdina má vonět, být čistý, vydržet pít víc než ostatní a být vtipnější než ostatní, Sean je přesně ten typ. Když pominu, že v dětství mu říkali Jééňo, je to to dokonalý prototyp alkodiny. (alkohol hrdina) 
Viděl jsem hodně tváří, ale neznám nikoho, kdo byl schopný obcestovat svět za týden, nechat se vyhostit ze země za pašování drog, rozkopat židle na imigračním a ještě to do konce týdne stihnout pořádně zapít. Sean dokázala zorganizovat výlet v rámci šíření superhrdinství na Nový Zéland. Vybráni byli jen ti nejlepší tzn. Kuba Musílek a on. Naneštěstí u něj našli na celnici v Ouklendu nějakou květinu, zcela nepochybně podstrčenou a Seana prostě vyhostili. Nepropadl panice a šířil i nadále slovo boží - (moje).  A tak se Nemesis dostala na Slovinsko. God bless you Robosean.

Jako každý Superhrdina i on má superschopnosti. Mezi jeho největší patří výdrž. Málokdo vydrží to, co Sean. Při troše štěstí nahodím videa z letní Ostravy, kde jednoznačně dokazuje, co dokáže alkohol. Patří do tvrdého jádra odchovanců z Prahy 6. Častý výskyt ve skupinách s Davidem Bicanem, Davidem Kozlem a Lukášem Smolíkem. Pokud ho potkáte na baru, vodkou nic nepokazíte. Sean baby 4 life. Přikládám fotku a píseň pro něj typickou.





pátek 4. února 2011

Superhrdina a pátek

Po menší pauze přináším další superčlánek ze svého superdne. V posledních dvou týdnech se toho příliš nedělo, tak jsem nemusel superhrdinovat a mohl v klidu hlídat město z domova. Dnes jsem se rozhodl klid porušit a neměl jsem to dělat. Rozhodl jsem se, že udělám superdíru do superzdi na superkabel.

Tak jsem ráno osedlal Kapmobil a vyrazil do krámu pro rozbočovač a kabel. Místo rozbočovače jsem koupil slučovač a na kabel zapomněl. Vše jsem zjistil, když jsem dorazil do superdomu. Tak jsem znovu osedlal Kapmobil (obul si boty) a šel znovu do krámu. Na podruhé už jsem dokázal koupit správné věci a pro radost jsme si koupil tužkové baterie. Po příchodu domů, jsem se těšil že kabel prostrčím skrz díru ve zdi, která se nezdála být tak malá. Byla. Řekl jsem ok. Hrdinu nic nerozhodí. Dám oběd. Vyndavám svůj superoběd ze supermikrovlnky a rozmlátím talíř i ze superobědem o linku. Zatím jsem jen lehce klel. Vzal nový talíř a oběd proběhl v pohodě.

Poté jsem se vydal pro nejnutněšjí vybavení hrdiny. Vrtačku, kladivo a šroubovák s tím, že díru ve zdi zvětším. Při vytahování jednoho kabelu mi ovšem zůstala koncovka někde mezi obývákem a superpokojem. To už jsem klel trošku víc. Nicméně jsme se chopil vrtačky a zavzpomínal na práce na stavbě. Když se ze zdi začalo kouřit a vyndal jsem rudý vrták pochopil jsem, že to bude asi opravdu jen na dřevo. Zkusil jsem tedy vrták na kov. Dařilo se udělat menší dírku do doby než zůstal na tři kusy ve zdi. To už jsem klel hlasitě na celé superhnízdo. Vše jsem uklidil, smířen s tím, že mě porazila technika. Sprcha má na mě vždy uklidňující účinky. Dnes tomu nebylo jinak do té doby, než jsem pověsil ručník a urval držák. Možná už jsem byl moc moc moc klející člověk.

Proto jsem si vzal na uklidněnou svůj nový telefon, který mám přesně týden a on se přesně týden vypíná.

A právě proto jsem superhrdina....i když mám takhle vy****** den, stále vás chráním a kleju jen pro sebe.

Příští článek bude o dalším hrdinovi ze mého teamu hrdinů. Takže Ironkap a SeanKop coming soon.