13.4. jsme se SHOem vyrazili za GZOU a do Německa. Na tour ho doprovázel Kinetic 9 a Choco.
Vyrážíme v 10 dopoledne směr Mnichov. Nikdy jsem tam nebyl, ale celkově moc Německo nemusím. Nicméně po třech letech je šance vidět mýho Wu-bráchu číslo jedna Kinetica, takže neváháme.
Cesta je v pohodě akorát jsme se rozhodli, že benzín vezmeme až v Německu. Nechápu proč, ale za 150 km jsme nepotkali benzínku. SHO začínal být nervózní u rezervy 50, když to kleslo na 40 znervózněl jsem i já. Kanystřík jsme neměli. Nicméně SHO ukázal vůdčí schopnosti a našel pomocí navigace v nějaké místní vesnici pumpu, která ovšem byla zrušená. Jeli jsme tedy o vesnici dál, kde nás konečně přivítala OMV. Úleva to byla značná.
Do Mnichova jsme dorazili bez problémů a vše probíhalo skvěle až do chvíle, než jsem zjistil, že Kinetic má vyplý telefon. Tak jsme si poseděli v autě a prošli se asi po nejhnusnější části Mnichova. Staveniště, nádraží a jinak nic.
Po třech hodinách trpělivosti, konečně doráží Choco a Kinetic. Měl jsem trochu starost aby mě poznal, protože si mě pamatuje z období, kdy jsem na hlavě neměl vlasy, ale koně. Naštěstí poznal, pobavil mě hláškou, že pořád rostu a jestli hraju dobře basket. Vysvětlil jsem mu, že míčové sporty nejsou zrovna moje silná stránka, ale že hraju lépe basket než fotbal. Ptal jsem se ho na číslo a on mi dal další tři. Když jsme zkoumali to poslední zjistili jsme, že místo 55O mělo být 505. Kinetic se usmál a řekl. ,, No, ale byl jsem blízko."
Jdeme do backstage, kde je nelidská zima. Sedám si na sedačku, kterou nějaký dobrák polil vodou. Když si toho všimnu, začnu nadávat. Česky i anglicky. Kinetic, SHO i Choco se mi smějí. Jdeme na zvukovou zkoušku.
Okolo 22 hodiny vyrážíme na recepci. Potkáváme GZA. GZA přijde pozdraví a řekne, že potřebuje pivo. Vypijí s Kineticem pivo a GZA se začne shánět po veganským Big Macu. Když zjišťujeme, co to je dozvíme se, že Big mac, ze kterého vytáhnete maso. Tahle dedukce mě vážně pobavila.
Vyrážíme do klubu a GZA vypráví o show v Budapešti. Celou dobu je klidný a mluví svým obvykle hlubokým hlasem. Najednou, ale změní tón a začne dost naštvaně vyprávět o facce fanouškovi. Wu- tang slang je hodně zajímavý jazyk, takže nechytám úplně všechno, ale věta ,,Já mu říkal, ať mi nešahá na vlasy a on pořád, tak jsem musel" mě ničí. Během cesty se ještě smějeme tomu, že Kinetic má největší pokoj a posloucháme nadávky na německé hotely.
Já s ukradeným Evianem a mentoskama, SHO se svým kufříkem sendvičů.
Miluju Wu-výlety. Ať už to byl Londýn 08 a Kinetic plus RZA, nebo Trenčín 07, Lausane 09 a Buddha Monk, nebo Mnichov a Kinetic a GZA, vždycky si člověk přiveze domů kopu pozitivní energie. Nezapomeňte sledovat www.kinetic9.com
Jo a nedávejte led do sklenice holýma rukama. To jsou Words from the Genius.
Videoblog již brzy.