Je to tak přátelé, 2012 je za námi a já dnes hodně rekapituloval. Pro mě byl 2012 rokem asi zatím největších dosavadních změn v mém životě. Co tedy dobrého i špatného přinesl? Skončil jsem svůj studentský život a vesele se přihlásil na pracák. Po pár měsících jsem zjistil, že to úplná pecka není, takže jsem se společně s přítelkyní rozhodl utéct za moře. Ještě před odjezdem, jsem si nechal rozřezat nohu, naštěstí v tu dobu vyšlo Diablo 3, jinak nevím, co bych dělal.
Po svém odjezdu z Čech jsem poprvé ochutnal co znamená stát na vlastních nohách, bojovat sám se sebou a snažit se odpovědět na to, co je moje role. Velké pozitivum je, že se člověk podívá na místa, které jsou z Čech těžko dosažitelná, velká nevýhoda je to, že si uvědomíte, jak moc vám dokážou chybět naprosto obyčejné věci třeba typu rohlíky, přátelé ale i místa a události.
Co se týče mé hudební ,,kariéry" pro ni byl rok 2012 zatím nejzlomovějším rokem. Na Vánoce 11 jsem vydal mixtape Almighty Ironkap a zároveň jsem pracoval na svém snu, na desce 911 společně s Kineticem. Po Vánocích jsem se stal členem Slick Talkers, díky Nironicovi a poznal jsem úplně nový team, než na který jsem doposud byl doposud zvyklý. Shoutouts stagnovalo a narozením malého Matyáše Hráška postupně upadlo pouze v jméno, za což se nikdo nemůže zlobit. Gratulace Hráškům k přírůstku. V létě jsem konečně dodělal 911. Dalo by se říct, že na tomto díle mají prakticky stejný podíl 4 lidé. Kinetic 9, Já, Ondřej Žatkuliak a Ondřej ,,SHO" Havlíček. Je to společný produkt a všichni na něm mají stejný podíl. Za což všem patří obrovské díky. Minulý rok jsem zažil i svůj asi zatím nejlepší koncert. Můj rozlučkový koncert v Popocafepetlu na Újezdě dopadl přesně tak jak měl a já se mohl náležitě rozloučit. V roce 2012 se ale objevil ještě jeden člověk, který sehrál velkou roli a to Marpo. Začalo to jako jeden song, klip a vznikla z toho společná crew/movement. Byl to on, který dal neuvěřitelně velký support věcem, které by ho nemusely zajímat a za to mu patří obrovský dík. Svou roli sehrál i Tony, který pomáhal a ukázal se jako další schopný člověk. Díky Tony.
Poté už nastalo stěhování do Kanady a všechny zajímavější zážitky jsou tady na blogu, takže je nemá cenu opakovat.
Velké poděkování za tento rok patří tedy: SHO, Kinetic 9, Ondra Žatkuliak, Marpo, Nironic, Johnny Youngblood, Fremis, C-Monts, Mr. Sulo, Vladimir 518, TONY, Marty Hrášek.
Mojí crew: Grimy a Paasha!!
Všem, co stáli za mnou i se mnou, když se dařilo a když bylo zle. Uvidíme se brzy. 2013 bude náš rok!!! Šťastnej novej rok!
Veselé Vánoce z Kanady. Minulý týden se mi povedlo uříznout sousedce strom, který jsme společnými silami v domácnosti ozdobili. Zima v Britské Kolumbii není tak drsná jak bývá v Praze, ale problém je ve větru, který od oceánu vane opravdu čerstvý. Když k tomu připočtu práci ve vodě, vzniká z toho kombinace, která není úplně dobrá. Dostal jsem za úkol vykopat díru 4 stopy. Já sám měřím lehce něco pod 7 stop. Takže celkem slušná díra. Po třech týdnech nesoustavné práce se nakonec povedlo a poslední týden už se finišovala okna a izolace do sklepa. Prosincové dny se slily do takového šedivého stereotypu a proto Vánoce jsou letos spíše jako dovolená.
Party u Bena
Minulý týden nás pozval můj kamarád z boxu Ben k sobě domů na předvánoční party. Je to kousek od nás, takže jsme s radostí přijali. Když jsme dorazili k Benovi do bytu, netušili jsme, co nás čeká. Sám Ben je třicátník, má japonskou ženu Yuko a říkal, že dorazí jen pár jeho známých. Pár známých znamenalo cca 10 lidí. Většinou ženy s dětmi a jeho 3 kamarádi. Nejvtipnější z nich se jmenoval Russ. Russ je učitel, který začínal učit ve zvláštní škole pro problémové děti. Vyprávěl, že nejlepší hodina kterou zažil, byla když se děti na výletě zhulily trávou. Prý takhle pokojnou třídu nikdy nezažil. Kromě naprosto dokonalého jídla a pití patřil k vrcholům večera i kanadský program v televizi. Celý prosinec vysílá televize oheň. Prostě krb, kde hoří dřevo. Jednou za čas někdo přihodí dřevo, popřípadně rozdmýchává oheň a nebo si dokonce opéká marshmallov. Po pár panácích se jakákoliv změna na obrazovce oslavuje křikem. Zážitek.
Boxing party
Josh a Ben
21.12. jsme měli open house v tělocvičně na box, plus s tím spojený předvánoční večírek. Když jsem dorazil, Steve (majitel a hlavní trenér) zrovna ukazoval dětem celý gym a jeho fotky a černé pásky. Okolo 6. hodiny už děti byly pryč a zůstal jsem já a pár starších. Konkrétně Troy, Ben, Josh, Spence. Jedli jsme pizzu a bruschetu, kterou donesl druhý Josh a povídali o zážitcích z cest. Já popisoval jak probíhají svátky v ČR, ale myslím, že všechny daleko víc zajímali Benovi a Troyovi zážitky z Bankoku. Netýkaly se jen thajského boxu, ale i přešitých nebo spíš nepřešitých žen. Na to, že jsme nikdo nepili se to celkem rozjelo a byla to velká zábava.
Vánoce v Burnaby
Na Štědrý den, jsme byli pozváni do Burnaby ke Svitkům. Ben se nabídl, že nás hodí na Sky train, což jsme ocenili, protože jsme táhli nejen dárky, ale já i vypůjčený oblek. Ben nás vyzvedl v Surrey a řekl, že jeho táta by nás moc rád pozval. Sám Ben vypadá úplně jako běloch, proto nás varoval, než jsme dorazili do Severní Delty. Říká: ,,Můj táta je Kanaďan, narodil se tady, ale pozor. Viděli jste Karate Kid? Tak můj táta vypadá jak pan Miagi." V tomhle nelhal, když přišel otevřít dveře opravdu pan Miagi, musel jsem se opravdu hlídat abych se nezačal smát.
Po rychlém pivu nás Ben hodil na Scott road station a my vyrazili směrem Royal Oak. U Svitků nás čekala opuletní večeře přesně jako doma. Poté jsme zůstali sedět u stolu, protože iniciativu převzala Michelle. Prý, že než si rozbalíme dárky dáme si ochutnávačku a testovačku. Michelle pracuje pro Bacardi na Bermudě. Krom rumů Bacardi vlastní ještě vodku Grey Goose a gin Bombay Saphire. Takže jsme měli poznat rozdíl mezi Absolutkou a Grey Goose, který tam opravdu je. V životě jsem neměl lepší vodku, jedině snad srovnatelná byla Belvedere vodka. Druhé kolo bylo mezi Bombayem a Oaxley ginem, pak jsme to ještě proložili vínem pivem a druhým kolem, plus já dojížděl po Kačce a pak už si jen pamatuju, že rozbalování dárků bylo veselé.
Christmas Day
Na 25. jsme byli pozváni k našim kanadským známým Dougovi a Sheeně, kteří se každoročně scházejí v Ocean parku se svými známými. Bylo nám oznámeno, že na nás čeká 20 lidí, kteří se moc těší až nás poznají. Nedovedl jsem si představit jak se poskládáme i do velkého domu. Jenže to, co nás čekalo nebyl velký dům, ale hrad. Dvě ze tří dětí Douga a Sheeny měli v tom domě svatbu a prý tam bylo cca 100 hostů. Nedivím se. Nicméně jsem byl trochu nervózní. Celý večer se ale moc povedl a my dostali šílenou porci krocana a vůbec všeho možného. Když se Doug zmínil, že jsem byl v LA na premiéře Man with the Iron Fists a prolátlo se, že se znám s RZA a sám jsem raper, narostl mi můj street kredit. Manžel od nejstarší dcery D. a S. je velký Wu-tang fanoušek, takže jsme zhodnotili přínos Wu-tangu pro rapovou scénu, shodli se, že RZA je top a Method man se zase moc líbí jeho ženě. Nejhorší moment pro mě z celého večera bylo Nintendo Wii a hra Just dance 4. Všichni tančili jako o život a přišla řada na mě a Kačku. Ta striktně odmítla. Takže to bylo na mě abych nastoupil na taneční battle proti Dougovi. Pro ty, co úplně nemají přehled v konzolích, tahle hra funguje tak, že máte ovladač v ruce, nad televizí je senzor, který snímá pohyby a vy tancujete podle předlohy, která běží v televizi. Myslím, že náš battle na Barryho Whita, patřil k vrcholům večera. Rozhodně do kategorie nejvtipnějších. Po příjezdu domů jsme rozbalili dárky od Sandy a Šárky. Tím pro nás skončili Vánoce, které byli sice trošku hektické, ale když si vezmu jaká depka tady panovala 24 dopoledne, tak nakonec byly velmi příjemné. Tolik ze Surrey.
