Oh Kapnada: Život jde dál

Další blog po opravdu dlouhé době. Důvodem není nedostatek zážitků, ale fakt, že dny se stávají všední a tedy není tolik potřeba popisovat nezajímavé věci. Dnešní blog bude takové shrnutí toho, co se za poslední týdny událo. Když se ohlédnu, docela to utíká a my už jsme v Kanadě přes pět měsíců.

V práci nic moc. K mé velké radosti, je celý sklep zalitý betonem a usazená pumpa. S tou jsem totiž strávil cca 6 týdnů než se mi ji povedlo usadit. Byla jen o trochu menší než já, takže jsem kopal a kopal. Navíc celou dobu ve vodě, což v mrazu značně znepříjemňuje situaci. Nyní je celá stavba ve fázi, kdy se pořád pracuje uvnitř. Čeká se na elektriku a topení.

Na boxu se mi daří dělat pokroky. Kdykoliv vlezu do ringu, neodejdu z něj ve stejném stavu. Nejlepší byla hodina, kdy jsem si chtěl vyzkoušet, jak jsem na tom a poprosil jsem Terryho o sparing. První kolo bylo ješte ok, ale ve druhém jsem udělal klasické chyby a po pár dobře mířených úderech do žeber jsem dal ruce dolů a došel si pěkně pro KO. Dva levé háky do nosu mě posadili do provazů a i přes mojí snahu vysvětlit všem, že jsem ok, jsem byl mimo hru díky potoku krve z mého nosu. Takže jsem strávil zbytek hodiny vytíráním své krve. Zajímavý fakt je, že to opravdu nebolí, ale druhý den je vždycky moje hlava jako po největší kocovině.

Kromě boxu jsem si přidal ještě kurz mma. Je to kombinace jiu jitsu, graplingu, wrestlingu atd. Vzhledem k tomu, že jsem k tomuhle stylu jsem nikdy ani obloukem nepřiblížil, šel jsem do neznáma. Nejdříve mi to přišlo směšné, přesně do té doby, než jsem ochutnal účinek technik. Pak už jsem se nesmál vůbec. Vyšel na mě do dvojice Sean. Je menší, ale bývalý pro fighter v muay thay a mma. Rád se učím od lepších, ale Sean mi dal docela slušnou bídu. Únik ze side control v jeho podání znamená podivné hození těla, které vás během pár sekund dostane zhora dolů a už vidíte jen lokty před vaším obličejem. Nový koníček bolí ještě víc, jak ten starý.

Downtown

Illumni crew

V sobotu 19. jsem byl točit první videoklip, co jsem v Kanadě. Potkal jsem se ve studiu s člověkem, který si říká Scissorhands a udělali jsme spolu pár společných věcí. Na jednu z nich se točilo video právě minulou sobotu. Měl jsem dorazit přímo do centra Vancouveru na zastávku Main street - Science world. Když jsme se všichni sešli, přesunuli jsme se do bytu, který měl výhled jako hotelový pokoj. Je pravda, že nájem 2500 dolarů měsíčně za třípokojový byt je dost, ale něco podobného v Modřanech nemáme. Hned vedle výtahu, bazén, posilovna, sauna, výřivka. Výhled na downtown. Docela pecka. Crew okolo Scissorhands si říká Illumni, většinou se jedná o studenty zvukařiny tady v B.C. možná s nima odjedu pár společných shows. To je v jednání. Nicméně se jedná o talentované lidi a v jejich spolěcnosti si připadám jako bych byl v Praze. 

Jediná věc, která mi vážně vadila, byly kočky. Dvě kočky na třípokojový byt je vzhledem k mé lásce ke kočkám silně nad limit. Během natáčení padla osobní flaška Bacardi, takže jsem se i přes všechnu slušnost neudržel a poslal kočku česky do prdele. Docela zábavná část večera byla, když jsem se se svou angličtinou pod vlivem snažil zrežírovat jeden záběr. Myslím, že jsem celkem všechny pobavil. Když jsem viděl, jak se moje snaha míjí účinkem, tak jsem vysvětlil, že si mají vážit toho, dokud mluvím anglicky. Až přepnu do češtiny budou to mít horší. A že se mi to párkrát povedlo. K těm nejvtipnějším momentům ale patřilo samotné natáčení. Zatímco na anglickou sloku všichni měli najetou, když začala moje snažil se jen Matt, který celý track míchal. Naučil se 4 slova - chyby, Ironkap, kdyby, killing spree. 

Už za týden mě čeká první NHL a Hawaii, takže další blog, videoblog už brzy.