 |
| Karlův dům |
Dnešní pracovní den byl vyjímečný, tak jsem se rozhodl, že o něm napíšu. Ráno jsme přijeli s Karlem k jeho domu do White Rocku, kde lumbeři jedou jako diví a už mají patro postavené. Jen pro představu, lumbeři jsou většinou vysocí jako já, nebo vyšší a tak o 30 kilo svalů těžší. Vede je indián jménem Greg. Greg používá slovo fuck jako výplň mezi slovy a ještě k tomu ráno v 7 začne řvát a ve 3:30 odpoledne přestane. Je to sympaťák. Prý měl velkou firmu, ale před deseti lety vlítnul do cracku a cocainu a teď dělá jen šéfa svojí lumber crew. Většinou ráno jen uklízím dřevo co nepotřebují, ale dnes na mě zavolal 2 metrový Alex ať jdu za nimi. To znamená vylést po žebříku do výšky cca 3 a půl metru a chodit po prknech hubenějších než je moje noha. Potřebovali pomoc s trámem, kterému tu říkají beam. Je to něco nechutně těžkého a drží to střechu. Ve čtvrtek ho dali na střechu jeřábem a teď před námi stál jednoduchý úkol ho posunout přes celý dům ve výšce tří a půl metrů na prknech two by four. (dva na čtyři). Já osobně moc výškám nefandím, ale rozhodl jsem se, že budu tvrdý. Nebo spíš se tak tvářit. Po půl hodině stání na špejli už mi to ani nepřišlo, když jsem se nedíval dolů. Tři a půl metru nad zemí je to v nejnižších místech, v nejvyšších je to pět až sedm metrů. No naučit se něco mi nikdy nedělalo problém, ale z výtvarky a pracovních činností jsem měl trojky, čtyřky jen protože mi nechtěli kazit vysvědčení. Nejvíc mi pomohlo, když mi beam spadl na nohu, protože jsem si říkal, že teď jsem jištěnej a pak to, když jsem zjistil, že Alex má stejný problém. Poté, co jsme přestěhovali tři tyhle trámy, mě Karel odvolal a vyrazili jsme do Tsawwassenu, kde jsme měli dnes zapojit umyvadla a záchody v nově postaveném baráku. Říkal jsem si, že to nebude tak zlé, jeden dům to bude pohoda a ještě stihnu páteční odpoledne v bazénu. Chyba.
Když jsme přijeli na místo, zjistil jsem, že už jsem tu byl. Ten barák není tak velký, ale mají tam 6 záchodů. Jeden záchod cca 30 kilo a většina z nich byla v patře. Jistě už tušíte co byl můj úkol. Rozbalit, rozmístit, nerozbít a neodřít. To se mi celkem povedlo a hned mi bylo veseleji při představě, že to nejhorší mám za sebou. Druhá chyba. Karel mi dal pilku na železo, ale ne obyčejnou. Obyčejný mini plátek a nechal mě uřezat šrouby u všech záchodů, co zapojil. To by nebylo tak zlé, kdybych občas neměl drobné problémy s tím, jak se tam vejít. Nicméně jsem uřezal šrouby a namontoval všude prkýnka na záchod a začal jsem být na sebe pyšný. Tohle mě na vejšce nenaučili za 6 let. Měl jsem tak dobrou náladu, protože jsem věděl, že všechna práce co mohu dělat je udělaná a zbytek je odborná práce pro Karla. Třetí chyba. Karel přišel s tím, že musíme upevnit umyvadla. Já, pořád dmoucí se pýchou ze záchodů jsem si říkal, že není problém. Jenže v Kanadě se umyvadla neusazují, ale přidělávají ze spodu no a to znamená držet dvěma prstama neskutečně těžké umyvadlo aby se nehlo, než se přišroubuje zespoda. Když ho pustíte, pustíte ho přímo na Karla a to není nic dobrého. Všeho všudy 8 umyvadel a moje dva prsty, konkrétně ukazovák a prostředník se teprve vrací do normálu při psaní tohoto blogu. Další fajn zkušenost ze Západního pobřeží.
Vyvrcholení dne byla návštěva obchodu s alkoholem, kde měli Budějovický Budvar, který se tu jmenuje Czechvar, kvůli sporům o značku. Jen kroutím hlavou co se tu dá potkat.
Žádné komentáře:
Okomentovat