Vždycky jsem rád lítal a bral jsem to jako vzácný způsob dopravy. Po zážitku s Air Berlin už zase radši jezdím vlakem.
Vyrazili jsme 22:30 z Prahy do Vídně, kde vše šlo jak na drátkách a krásně jsme přeletěli do Düsseldorfu. Zde mělo být na přestup jen 45 minut takže jsme trošku přidali, abychom měli klid. Po nalezení Gatu C37 jsme ale zjistili, že letadlo se zaseklo v Amsterodamu a máme krásné tři hodiny zpoždění. Tam začaly stávkovat má záda, navíc na düsseldorfském letišti nemají free wifi pouze internet budky a v 9 ráno bylo na panáky brzy. První nepříjemnost. Když jsme konečně nastoupili do letadla, nastal další problém. To, že já mám málo místa na nohy je celkem normální, ale když ho má i 160 cm přítelkyně, tušíte, že následujích téměř 10 hodin nebude úplná sranda. Navíc v letadle plném Němců. Někde nad Islandem jsem si říkal, že už bychom tam mohli být. U Grónska už mi tekly nervy a při přeletem nad severem už jsem nemluvil a jen vnitřně nadával. Jooo a ještě měli hnusné jídlo, kterého dávali velmi málo.Vancouver
Mělo se začít konečně dařit. Po přistání ve Vancouveru jsem i po takhle náročné cestě
nestačil kroutit hlavou. Je to neuvěřitelný pohled, když přilétáte přes hory a koukáte na oceán. Když pak přistanete na nejkrásnějším letišti, kde všude teče voda a jsou zde indiánské totemy, akvárka a já nevím co ještě, máte pocit, že jste v jiném světě. Imigrační jsme zvládli v pohodě a dali si high five, že jsme se oba dostali dál než Kuba se Seanem. Na letišti na nás čekala naše náhradní kanadská rodina. Zdenka s Milanem. Já dostal kanadskou vlajku, Kačka kytku a vyrazili jsme do jejich domu v Burnaby. Zatím jsem viděl jen kousek Vancouveru, ale je to asi nejčistší a nejzelenější město, co jsem kdy viděl. V Burnaby jsme se po dvou dnech osprchovali a najedli a konečně jsem ze sebe dostal vztek na Němce. Po skvělém babecue, chlebíčkách s lososem, kalifornských jahodách a mexickém melounu přišel čas se přesunout do našeho nového domu. Je to jižně od Vancouveru. Nejsem si jistý jestli je to South Surrey a nebo už White Rock. Každopádně se to dá přirovnat k Jesenici vzdáleností od centra. Jenže tahle čtvrť je kompletně nová. Všude jsou neuvěřitelné domy a my v jednom z nich bydlíme. Navíc máme k dispozici Club House. Tam je posilovna, bazén, výřivka a samozřejmě hokejové hřiště bez ledu. Hokejky na půjčení, takže musím najít ještě pět lidí a tři na tři tady pojede nonstop. Pak už jsme stihli jen vybalit a oba jsme odpadli.
Den poté, den první
Ráno jsem vstal v 5:30 místního času, díky Jet lagu naprosto fresh. Okolo 6 jsem probudil Kačku a šli jsme obhlídnout hood. Na hodinku jsme se zasekli ve Walmartu (kanadský krám pro všechno) kde jsme koupili podložku k vaně, zubní pastu, mýdlo, Listerine, hrnek na kartáčky atd. Walmart je vtipný obchod, to co u nás je považováno za vrchol módy je tu bráno jako obyčejné work wear. Poté jsme vyrazili domů a rozhodli se trošku poklidit. Kačka vycídila koupelnu a žaluzie a já umyl okna a podlahu, plus jsem vytřel. Naše spolubydlící Sandy těžce lajkovala. Sandy je skvělá. Je to kadeřnice, která má kšefty i doma a hlavně se k nám chová úplně nejlíp. Odpoledne nás vzala na mini trip, ukázala kde je banka, kam na nákup čeho atd. Skvělá spolubydla.
Liquor store
Říkal jsem, že si v Kanadě dám menší chlastací pauzu. No podle cen v Liquor storu to vypadá na velkou chlastací pauzu. Výběr je obrobský, ale ceny minimálně dvojnásobné. OH CANADA. Naštěstí Seatlle je za hranicemi co by javorem dohodil, takže snad budeme pašovat jako za prohibice.
.jpeg)
Žádné komentáře:
Okomentovat