Mt. Baker, první zaměstnanec, USA podruhé

Je tu další, tentokrát spíše obrazový. Minulý týden se stala pouze jedna významná událost a to taková, že Kačka sehnala práci. Dělá v zelinářství u pana Chana. Musela se naučit asi 200 kódů zeleniny za dva dny. Takže jsme trávili večery tím, že jsem jí zkoušel asi z padesáti druhů zelí. Nice. 

Já v práci také pokročil dostal jsem na starost jednoho Hindusáka v bagru a měl jsem ho hlídat aby kopal, neflákal se a vozil hlínu tam kam má. Stačilo by už jen to, že Ind v bagru je sám o sobě vtipná záležitost, ale když k tomu přidáte mě, jak ho řídím a celý den nic nedělám, je z toho dobrá fraška. 

Můj zaměstnanec :)

V neděli Kačka makala, takže jsem vyrazil s Karlem a jeho rodinou do USA na Mt. Baker. 

Já, Karel a Sebastian

Mount Baker, nebo také Kuma Kulšan, jak zní jméno, které jí dali původní obyvatelé, konkrétně kmeny Lummijů, je aktivní ledovcový andezitový stratovulkán patřící mezi Kaskádové sopky a Severní Kaskády v americkém státě Washington. Jedná se o druhý nejaktivnější vulkán ve Spojených státech po Mount St. Helens. Zhruba 50 kilometrů východně od Mount Baker se nachází město Bellingham. Hora je nejmladší sopkou na svém sopečném poli, na kterém sopečná činnost přežívá již 1,5 milionu let. Nynější ledovcový kužel je osmdesát až sto čtyřicet tisíc let starý. Většina ostatních sopek v blízkosti vymizela působením ledovců.

Po Mount Rainier je Mount Baker nejzaledněnějším vrcholem Kaskádových sopek, objem sněhu a ledu na hoře se pohybuje okolo 1,8 km³ a je tak vyšší než u všech ostatních Kaskádových sopek s výjimkou Mount Rainier dohromady. Mount Baker je rovněž nejzasněženějším místem světa, když v zimě 1999 naměřili ve čtrnáct kilometrů vzdáleném lyžařském středisku světový rekord 30 metrů sněhu za jednu zimu.

Se svými třemi tisíci dvěma sty a pětaosmdesáti metry je třetí nejvyšší horou státu Washington, pokud ovšem nepočítáme Little Tahoma Peak, který roste společně s Mount Rainier. Mount Baker se nachází v divočině Mount Baker a můžeme ho spatřit až z Vancouveru, Victorie, Seattlu a za pěkného počasí také z Tacomy.

Původní obyvatelé znali horu přirozeně už několik tisíc let, ale byli to až Španělé, kteří o ní podali první písemnou zmínku. V roce 1790 ji Gonzalo López de Haro na své mapě označil Gran Montaña de Carmelo po Karmelitské monasterii. O dva roky ji pojmenoval britský mořeplavce George Vancouver po třetím poručíkovi lodě HMS Discovery Josephu Bakerovi, který ji jako první spatřil 30. dubna 1792.

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mount_Baker

 

 

 

Picture Lake

Je pravda, že se považuji za městský typ. Když mi někdo ukáže les nebo horu, většinou řeknu hmmm hora nebo les, nicméně se musí nechat, že tohle mi vzalo dech. Byla to neskutečná nádhera. Užíval jsem si už cestu tam, když jsme projížděli stát Washington. Když jsme jeli přes Maple falls nemohl jsem se zbavit pocitu, že se dívám na americký béčkový horor. Vypadalo to naprosto stejně, jako když mladá skupina amerických teenagerů vyrazí kempovat někam mimo město a během noci jich většinu vyvraždí nějaký magor. Hluboké lesy sem tam kemp, podivná vesnice, kde se zastavil čas a na živáčka nenarazíte ani v poledne. Kdo hrál hru Alan Wake, ví o čem mluvím. Když jsme dorazili na nejvyšší možný bod, kam se dá dojet autem, začal jsem fotit jako šílenec. Asi nemá moc cenu popisovat, co jsem viděl spíše přiložím fotky. Cestou domů jsme se ještě stavili u Picture Lake, které má příznačný název, protože se v něm hory odráží jak v zrcadle. Prý se tu často fotí kalendáře. Často se to nestává, ale když už se dostanete na místo, které vám vezme dech, je to vždycky úžasné.

Picture Lake